Výzkum by se v minulosti, ale i v dnešní době neobešel bez laboratorních zvířat, která slaví 24. dubna Světový den laboratorních zvířat. Mnohé trápí otázka: co se stane se zvířaty, když skončí pokus? Musí být zvířata usmrcena, nebo mají naději na adopci? V České republice není trend darování pokusných zvířat soukromým chovatelům zatím tak rozšířený a populární, nicméně je možný. Informace přináší text od Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, který má vlastní zvěřinec a věnuje se adopci zvířat po ukončení pokusu.
Laboratorní zvířata zůstávají klíčovou součástí biologických objevů, navzdory vývoji výkonných technologií, zdokonalování technických postupů a analýz v oblasti experimentální a molekulární biologie, které umožňují částečnou náhradu živých organismů ve výzkumu.
V roce 1959 William Russell a Rex Burch popsali principy humánní experimentální techniky „The Principles of Humane Experimental Technique, 3Rs – Replacement, Reduction and Refinement“, které definují rámec pro zajištění co nejhumánnějšího výzkumu na zvířatech.
Replacement, Reduction and Refinement
Replacement, nebo-li náhrada, je snaha, pokud to jde, využívat jiné modely, než zvířecí. Testování na primárních nebo permanentních buněčných liniích nebo využití organoidů může omezit nutnost používání zvířecích modelů.
To souvisí s další částí opatření – reduction, nebo-li snížení počtu zvířat nutných k ověření hypotézy nebo testování např. nového preparátu. Zde je důležitý aspekt řádného uspořádání experimentu – jasně definovaná volba exkluzivních a inkluzivních kritérií, zařazení kontrolních skupin a počtů jedinců umožňující přiměřenou statistickou analýzu.
Při využití zvířat přichází poslední opatření – refinement, nebo-li zjemnění. Chov pokusných zvířat má svoje pravidla, která, kromě legislativních aspektů, definují také např. životní podmínky chovu a welfare nebo nutnost minimalizace jakékoli související bolesti a utrpení.
Uplatnění zásad 3Rs je rovněž důležitým aspektem etické přijatelnosti využívání zvířat ve vědě a přispívá ke zlepšení reprodukovatelnosti a přenositelnosti získaných experimentálních údajů. Téměř sedmdesát let od vzniku 3Rs je rozsah, v jakém byly tyto principy přijaty a implementovány globálními vědeckými komunitami, nejednotný. Stále se tak vyvíjí potřeba optimalizovat životní podmínky pokusných zvířat.
Situace se pomalu zlepšuje
V poslední době se situace týkající se pokusů na zvířatech pomalu mění k lepšímu, díky zvyšování povědomí nejen o samotných 3Rs, ale také dopadu dobrých životních podmínek zvířat na spolehlivost a přenositelnost údajů získaných ze studií na zvířatech. Vzhledem k tomu, že se veřejnost stále více zajímá o welfare pokusných zvířat, a jak se my sami dozvídáme více o potřebách samotných zvířat, měly by i výzkumné organizace pravidelně vyhodnocovat své postupy a zavádět zlepšení v péči o zvířata a jejich používání v rámci pokusů.
Jedním z klíčových bodů animální studie je způsob ukončení experimentu. V mnoha případech jsou pokusná zvířata utrácena zbytečně. V roce 2019 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil přemístění zdravých psů, koček, králíků, morčat a některých hospodářských zvířat do útočišť poté, co byli využiti k experimentálním účelům. Inspirativní je, že směrnice FDA z listopadu 2019 výslovně uvádí kritéria způsobilosti pro adopci, likvidaci a přemístění laboratorních zvířat. Nejedná se o procedurální změnu, ale o nově schválený interní standard, vypracovaný s cílem poskytnout zastřešující podporu pro posílení a harmonizaci výzkumných činností na zvířatech. FDA podporovala a nadále podporuje převod a adopci zvířat, u kterých bylo ukončeno testování a „splňují příslušná kritéria způsobilosti“.
Přečtěte si také
Na 24. dubna připadá Světový den laboratorních zvířat. Podívali jsme se, kolik se jich v ČR používá a kdo s nimi u nás pracuje. A také přinášíme pohledy vědců, kteří se rozhodli místo laboratorních myší používat neotřelé modely.
Situace v České republice
V České republice není trend darování pokusných zvířat soukromým chovatelům obecně tak rozšířený a populární, nicméně i zde se objevuje a rozvíjí snaha o záchranu života těchto tvorů. Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VÚVeL) se sídlem v Brně svými aktivitami podporuje welfare a možnost darování pokusných zvířat, zejména prasat a morčat, po ukončení experimentu do soukromých chovů.
Od 8. 8. 2018 byly na VÚVeL navrhnuty a zavedeny Standardní operační postupy (SOP) Adopce pokusných zvířat pro stabilní provoz zkušebny organizace VÚVeL v rámci Správné laboratorní praxe (SLP).
Po celou dobu ustájení v akreditovaných experimentálních stájích VÚVeL mají všechna zvířata zajištěny optimální podmínky pro život, které jsou dány použitím vhodných technických parametrů ustájení, řádným zootechnickým dohledem a péčí, jako jsou:
- dostatečný prostor pro jednotlivé zvíře (vyhláška 419/2012),
- klimatizovaná, stabilní řízená teplota,
- vyhřívaná podlaha, v případě potřeby – vytápěné stěny chovné místnosti,
- výměna vzduchu 5–10x/ hod.,
- denní hygiena ustájovacích prostor, příslušenství (krmítka, napáječky) a zvířat,
- zajištění stabilního přísunu čerstvé vody pomocí kapacích napaječek,
- krmení certifikovanou vyváženou krmnou směsí ad libitum,
- pravidelná laboratorní vyšetření kvality krmiva a vody,
- obohacení chovného prostředí (hračky, hnízdní materiál),
- individuální přístup,
- každodenní pravidelná veterinární kontrola a péče.
Manipulaci s pokusnými zvířaty i ostatní úkony prováděné v rámci animální studie pak smějí vykonávat pouze osoby, které jsou k této činnosti kvalifikovány podle zákona, každá z nich musí absolvovat zvláštní školení a prokázat znalost předpisů.
Adopce, neboli rehoming
VÚVeL je instituce, která se, pokud je to možné a podmínky pokusu to umožňují, snaží pokusná zvířata aktivně nabízet k adopci, případně k přemístění do soukromých chovů – tzv. „rehoming“.
Proces začíná už při přípravě návrhu projektu pokusu, který schvaluje Státní veterinární správa ČR ve spolupráci s Ústřední komisí pro ochranu zvířat spadající pod Ministerstvo zemědělství ČR. V posledních pěti letech pracovníci VÚVeL požádali o změnu projektu pokusu nebo předložili projekty pokusů s možností umístění pokusných zvířat po ukončení pokusů do soukromého chovu. Od roku 2020 tak zaměstnanci VÚVeL zprostředkovali umístění do soukromého chovu 36 prasatům, převážně se jednalo o prasnice (Bílé ušlechtilé x Landras) a jednoho kastráta miniprasete, dále králíkům, morčatům a nosnicím kura domácího.
Zvíře pod kontrolou i v novém domově
Největší podíl pokusných zvířat umístěných po ukončení experimentu tvoří morčata a prasata. Většina darovaných prasat byla umístěna do soukromého chovu či na farmy jako hospodářská zvířata a jejich využití v chovech je dlouhodobě monitorováno Reou Jarošovou, která se této problematice věnuje. Návštěvy chovatelů jsou neformální, v doprovodu nestranné osoby a jsou dohodnuty v rámci dobrých vztahů s novými majiteli.
Možnost adopce či umístění zvířete do chovu místo eutanazie, obzvláště u prasat, neznamená darování zvířete pro produkci masa, což není v řadě případů z legislativního hlediska vůbec možné. Nicméně, mnoho lidí má zejména s prasaty vyřazenými z experimentů jiný záměr, než je chov. Najít důvěryhodného chovatele s vhodnými podmínkami, který by umožnil zpětnou vazbu, může být časově náročné. Celý tento proces je do jisté míry založen na důvěře, protože žádná regulace (mimo obecný Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb.) zatím neexistuje.
Ostatní zvířata (kur, králík, morče) přebrali do péče zaměstnanci ústavu, nebo jejich rodinní příslušníci s dobrovolnou zpětnou vazbou. S potenciálními majiteli zvířat je sepsána písemná Darovací smlouva s udáním osobních údajů.
Nedůvěra přetrvává
Bohužel veřejné mínění, všeobecná nedůvěra a předsudky jsou problémy, které mohou obecně bránit nárůstu adopcí pokusných zvířat. Jednou z možností, jak šířit povědomí o možnostech adopce pokusných zvířat, může být veřejné nabízení pokusných zvířat k adopci na oficiálních stránkách samotných institucí, spřátelených spolků nebo MZe.
Žadatelé by měli splňovat určitá kritéria pro správné zásady chovu a dlouhodobě umožnit monitoring darovaných zvířat, zejména v případě prasat a králíků.
Inspirativně reagovala například britská instituce Královská společnost proti krutosti na zvířatech (RSPCA), která vydala soubor doporučení pro adopci pokusných zvířat, kde je například uvedeno: „Než se rozhodnete vlastnit hospodářská zvířata, doporučujeme promluvit si s některými zkušenými chovateli o péči o určité druhy zvířat, o kterých uvažujete, a nechat si od nich poradit“. Kromě dobře míněných rad by však měla být zavedena kontrolní opatření k zabránění zneužívání zvířat vyřazených po ukončení experimentu. Celkově by si toto téma zasloužilo osvětu.
„Prasata jsou důležitým ekonomickým druhem a silným biomedicínským modelem. Jsou to vysoce inteligentní a společenská zvířata, která se rychle učí. Mezi vědeckou komunitou si stále více lidí uvědomuje hodnotu, kterou prasata do výzkumu přinášejí. Zvířata, která dokončila testování v rámci studie a splňují zákonem daná kritéria pro adopci, by měla být primárně umístěna do chovu místo eutanazie. Mnoho chovatelů vynakládá své prostředky za nákup zvířat v rámci svého chovu. Nyní mají možnost získat nejen prasata za předem dohodnutých podmínek zdarma. Toto je oboustranně výhodné řešení.“ říká Rea Jarošová, z VÚVeL.
Touto cestou by autoři tohoto článku rádi poděkovali kolegům, kteří se aktivně podílejí na záchraně života zvířat zahrnutých ve studiích a těší se z pocitu, že se zasluhují o dobrou věc. Za všechna naše živá zvířata moc děkujeme!
Autoři: Rea Jarošová, Jan Bernardy, Kateřina Nedbalcová, Edita Jeklová, Marie Sobotková
Zdroj: Výzkumný ústav veterinárního lékařství
Použité zdroje:
1. Flecknell P. Replacement, reduction and refinement. ALTEX. 2002;19(2):73-8.
2. Lewis DI. Animal experimentation: implementation and application of the 3Rs. Emerg Top Life Sci. 2019 Nov 27;3(6):675-679.
3. National Centre for the Replacement Refinement & Reduction of Animals in Research (NC3Rs). [Online]. The 3Rs. 2022. [Cited 9 Jun 2021]. Dostupné zde.
4. Russell WMS, Burch RL. 1959. The Principles of Humane Experimental Techniques. London (UK): Russell.
5. Turner PV. Moving Beyond the Absence of Pain and Distress: Focusing on Positive Animal Welfare. ILAR J. 2021 Sep 24;60(3):366-372.
6. Prescott MJ, Lidster K. Improving quality of science through better animal welfare: the NC3Rs strategy. Lab Anim (NY). 2017 Mar 22;46(4):152-156.
7. Shenfeld, H. The FDA's Lab Animals Can Now Be Adopted Out As Pets Instead of Euthanized. [Online]. February 19, 2020. Dostupné zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Výzkumný ústav veterinárního lékařství
